Srpen 2010

Jsem zpátky... V depresivní náladě před ústavem =(

31. srpna 2010 v 18:18 | Sue |  x Novinky x
Ahojky moje zlatíčka!! ♥♥

Tak jsem zase tady. To máte radost že? =D

Návštěva sice byla fajn. Procvičila som si vďaka nej slovenčinu =D, ale dnešní poslední prázdninový den stojí za nic. Počasí - hrůza. Celej den jenom prší a prší a prší =((..
Proto jsem zavřená doma a poslouchám Mirka ♥, jeho hlas hrozně moc uklidňuje ♥..

Tisíce kvapiek
spadnú keď spíme
ulice zmoknú
kým sa neprebudíme

→ tahle písnička se dokonale hodí do tohohle počasí =DD

Tak jo, jdu Vás všechny oběhnout, abych věděla, co je nového ;))...

Mějte se krásně a nestresujte se ze školy! Pusťte si do sluchátek Mira a na všechno zapomenete ♥..

-----
P.S. Ještě vzkázek pro Daily ♥ : Niky, dneska večer to asi nestihnu =(.. Ale zlatíčko, budu na tebe moc myslet. Měj se ve středu krásně a neboj, ve středu večer tady budu pro tebe! Ty pro mě, já pro tebe! ♥♥
-----

Vaše Sue ♥♥

v
♥♥ * vzpomínková * ♥♥

Hiatus

27. srpna 2010 v 14:19 | Sue |  x Novinky x
Ahojky zlatíčka moje!! ♥♥♥

Jen ohlašuji, že tenhle víkend tu nebudu. Přijede návštěva a taky je to poslední prázninový víkend =(, tak si ho chci pořádně užít ;)).

Takže v pondělí nebo úterý tu zas budu ;). Mějte se krásně a omlouvám se.

Mám Vás ráda, Vaše Sue ♥♥

P.S. Pod tímto článkem je jednorázovka pro M-ali ♥

brw

Byl to osud?

26. srpna 2010 v 21:45 | Sue
Ahojky!! ♥♥

Tak jo, napsala jsem (KONEČNĚ)  povídku pro M-ali ♥ ...=))

Moc se omlouvám, že to tak trvalo o=)...

Snad se bude líbit, Vaše Sue ♥♥

Nemů..nemůžu... Nejsem schopna ničeho =DD

25. srpna 2010 v 20:01 | Sue |  x Novinky x
Ahojky zlatíčka! ♥♥

Tak původně jsem myslela, že začnu psát povídku pro M-ali ♥ , ale pak jsem zkoukla TOTO video a opravdu nemůžu nic =DD..
Dá mi zabrat napsat jednu větu, která by měla smysl. Nemůžu.. =D. Tohle je na mě moc.. =D Bože! Ouch! =DD ♥.
Tohle se prostě nedá =DD...

Doufám, že se nezlobíte. Vaše (nemohoucí =D) Sue ♥

Ztracená duše- 8. kapitola

24. srpna 2010 v 20:47 | Sue |  x Ztracená duše x
Áhojky zlatíčka!! ♥♥♥

Ták tady máte další dílek =)).. Možná bude trochu divnej, protože jsem byla na očkování a celej den jsem taková divná =DD.. Tak se kdyžtak omlouvám =DD..

Mějte se krásně, Vaše Sue ♥♥
-----------------------------------------------

Túžba

23. srpna 2010 v 14:58 | Sue
Ahojky zlatíčka! ♥

Tak jsem napsala tuhle HOT! jednorázovku =D. V hlavě mi leží už opravdu dlouho =D.

Doufám, že se bude líbit. Dala jsem si záležet =D.. A měla jsem dost, když jsem to psala =DD..

Večer Vás zase oběhnu, do té doby se mějte krásně, Vaše Sue ♥♥♥

Dnešek = Prága ♥♥

22. srpna 2010 v 20:52 | Sue |  x Novinky x
Ahojky zlatíčka ♥♥...

Teďka jsem tu jen na skok, abych Vám napsala, co dneska bylo, je a bude =DD...

Tak dnešek byl opravdu nádherný, slunečný a letní den ♥♥. Bylo nádherný počasí a já strávila celý den v Praze ♥.. Bylo opravdu nádherně...

Něco jsem si i nakoupila =DD.. Dám fotku pod perex, tak kdyžtak jukněte, jestli chcete =))..

P.S. Povídka dneska asi žádná už nebude, ale zítra snad něco napíšu =))..

Mějte se krásně, Vaše Sue ♥♥

Ztracená duše- 7.kapitola

21. srpna 2010 v 13:31 | Sue |  x Ztracená duše x
Ahojky! ♥♥

Tak jo, tady máte po delší době další dílek =)).. Děkuji za komentáře ♥♥, moc si jich vážím =).

Vaše Sue ♥
------------------------------------------------

Dovolená na Slovensku

20. srpna 2010 v 17:56 | Sue
Ahojky zlatíčka moje! ♥♥

Tak jo, dneska přidávám jednorázovku pro PavlinQu =).. Doufám, že se bude líbit, je taková =DD.. No, uvidíte sami =DD..

Ještě se tu objevím v pozdějších hodinách =)).. Do té doby se mějte kráásně, Vaše Sue ♥♥

Střípky naděje

19. srpna 2010 v 20:38 | Sue
Ahoojky!! ♥♥

Tak jsem zase tu =D.. Včera bylo opravdu nádherně, ve vlaku byla sranda =DD.. Počasí bylo super a všeeecko bylo super =DD..

A jelikož nestíhám nic napsat, přidávám jedinou povídku, která se zachovala z těch původních.. Dokud blog nebyl smazán.. Objevila jsem ji na flashce, protože jsem ji potřebovala hodit do tohohle pc a tak jí mám =))..

Tak se mějte krásně, Vaše Sue ♥♥

Povídka pod perexem ;)))

Jsem v Liberci..

18. srpna 2010 v 10:00 | Sue |  x Novinky x
Ahooojky!!! ♥♥♥

Táák jo, tenhle článek jsem včera přednastavila =))..

Teďka jsem s kámoškou v Liberci a vrátíme se až večer, takže kdyby nic nepřibylo, tak jsem rovnou odpadla do postele =DDD..

Tak já jen, abyste věděli, kdybych nic nepřidala ;))...

Užijte si středu!! =DD.. Mám Vás ráda, Vaše Sue ♥♥

brw

Ztracená duše- 6. kapitola

17. srpna 2010 v 12:00 | Sue |  x Ztracená duše x
Ahojky zlatíčka! ♥♥

Tak jsem Vám přednastavila další dílek =)).. Dneska tu budu až večer =)))...

Tak jo, příjemné počtení a děkuji za všechny komentáře ♥♥

Vaše Sue =*
-----------------------------------------------------
Ztracená duše
6. kapitola- Přeci jen je to ona!!
autorka: Sue

Napadala mě jediná osoba, které by mohl patřit tento hlas. Mohla to být jedině moje bývalá přítelkyně Aneta.. Znaly jsme se už od našich pěti let a vždycky jsme byly jako sestry. Každé léto jsme chodily na nádhernou louku, která se hemžila bílými kopretinami..
Povídaly jsme si, smály se a prožily spolu spoustu věcí. Byly jsme jako jedno tělo a jedna duše...Až do minulého léta. Tehdy jsem poznala Mira a Aneta začala hrozně žárlit, že prý se jí vůbec nevěnuji, že trávím všechen čas s Mirem, ale přitom to vůbec nebyla pravda. Scházely jsme se často, ale občas jsem sebou vzala Mira, to je pravda..
Ale Aneta mi nikdy neřekla, že jí to vadí, právě naopak. Často se s Mirem smála a já byla ráda, aspoň že si ho oblíbila...
Jenže potom se mi začala vyhýbat ona.. Už se mnou tolik nemluvila... Nechápala jsem to, ale pak mi Miro všechno řekl. Prý se do něho zamilovala a prý po něm i vyjela. Když jsem se to dozvěděla, všecko mi došlo. Naštvala jsem se na ní a od té doby spolu nemluvíme....

A teď.. Když vidím ten lístek, jen ona mi do toho zapadá. Ale přece není možné, abych nevěděla, že nežije..
Sakra, ten salát! Přemýšlím tady nahoře už takovou dobu, a přitom jsem slíbila Mirkovi něco k jídlu. Seběhla jsem do kuchyně a začala rychle krájet zeleninu. K salátu jsem Mirovi přiložila ještě dva toasty, sklenici vody a mířila do ložnice s hlavou plnou myšlenek o Anetě. Vždyť to přece není možné..

Na postel jsem položila tácek s jídlem a jemně Mira políbila se slovy '' Tady to máš miláčku. ''
'' Mmm, ďakujem. '' zašeptal a znovu mě políbil na rty. Přitiskl si mě blíž k sobě a já cítila jeho zrychlený tep, začal mě líbat vášnivěji a rukama mě chytil kolem pasu, aby si mě mohl přitáhnout blíž k sobě. Po chvíli jsem na něm ležela celou svou vahou.
'' Ale ale. '' políbila jsem ho do vlasů.
'' No čo, nemožem si pomocť. '' sotva to dořekl a já ucítila jeho hebké rty na svém krku. Líbal mě nejdřív něžně, ale pak si mě přetočil pod sebe a začal mě líbat vášnivěji. Jazykem mi přejížděl po krku a mě pohlcovala vlna vzrušení. Z úst se mi vydral sten a v ten moment Miro přestal.
'' Proč.. ? '' nechápala jsem proč přestal, ale Miro mi položil prst na pusu. Prsty odhrnul vlasy z mého čela a vtiskl mi něžný polibek na čelo. Potom se znovu odtáhl a dlouze se mi zadíval do očí.
'' Ľúbím ťa, vieš to? '' zašeptal a mě se do očí nahnaly slzy. Do hlavy se mi znova přihnala myšlenka, že mi ho někdo chce vzít. Je ten někdo Aneta? A  co bych bez něj dělala?
'' Vím, já tebe taky. '' odpověděla jsem a lehce ho políbila.
'' Miláčik, čo sa děje? Už dlhšiu dobu vidím, že niečo nieje v poriadku. '' zeptal se a já nevěděla, co říct. Když mu to řeknu, bude si myslet, že jsem blázen, ale když mu to neřeknu, tak ho nemůžu nijak varovat. Ale já za žádnou cenu nechci, aby se mu něco stalo, to už ať si radši myslí, že jsem blázen.

'' Budeš si myslet, že jsem blázen. '' zašeptala jsem se sklopeným zrakem. Miro mi jen zvedl hlavu, aby se mi díval do očí a zakroutil hlavou.
'' Mně možeš povedať všetko. '' řekl a přemístil se vedle mě, lehl si na bok a já taky. Leželi jsme taky, abychom si dívali do očí.
'' Dobře.. '' pustila jsem se do vyprávění, říkala jsem mu úplně všechno o mámě i o tom druhém hlase a čekala, co udělá. Bude si myslet, že nejsem psychicky v pořádku?

Dlaně kytaristy

16. srpna 2010 v 11:10 | Sue
Ahojky moji milovaní ♥!

Tákže, dneska přidávám jednorázovku pro Daily ♥ , je docela dlouhá, takže jí hodím pod perex =))..

Tak doufám, že se bude líbit =))...

Papa, Vaše Sue ♥♥

Ztracená duše - 5.kapitola

15. srpna 2010 v 20:20 | Sue |  x Ztracená duše x
Áhojky zlatíčka! ♥♥

Ták jo, tady máte další dílek =)).. Mockrát děkuju za komentáře ♥...

P.S. Zítra se budu snažit napsat jednorázovku pro Daily ♥, tak uvidím, jestli se mi to podaří =).. Snad jo =)...

Mám Vás ráda, Vaše Sue =))
---------------------------------------------------
Ztracená duše
5. kapitola - Co mám dělat?
autorka: Sue

Miro sice jen klidně spal, ale.. Na polštáři vedle něho ležel vzkaz, na kterém stálo: On je můj.. Vezmu si ho!!
'' Ne!! ''
Vyděšením jsem sebou trhla. Kdo si ho vezme, co to znamená? Proč Mira? Proč?
Slzy mi znovu stékaly po tvářích a já ucítila vlnu úzkosti. Sevřel se mi žaludek a nohy jakoby ochrnuly. Stála jsem jako opařená s pohledem upřeným na mého Mira. Mého!!
Další slza se drala na povrch a za ní další a další.. Pozorovala jsem Mirka, jak v klidu spí. Vypadal tak nevině, opravdu jako andílek.
Opatrně jsem si přisedla k němu na postel a pozorovala, jak v klidu oddechuje. Kdyby tak věděl, co se tady děje. Povzdechla jsem si a utřela další slzu.
Po chvíli jsem natáhla svoji ruku k té jeho a opatrně ji stiskla, aby se neprobudil.
Někdo mi chce vzít poslední osobu, kterou na tomhle světě mám. Ale proč? Proč by to někdo dělal? Proč si nevezme mě? 
'' Já tě nikomu nedám. '' zašeptala jsem a odešla na palubu. Zavřela jsem za sebou dveře a došla až úplně na kraj lodi, aby mě zaručeně neslyšel.

'' Kdo k čertu si a proč chceš mého Mira?? '' zaječela jsem z plných plic a křečovitě svírala stožár.
Nic, žádná odpověď. Už mě to začíná štvát, každý den mě něco děsí. Už nedokážu žít ve strachu. Musím něco udělat.
'' Vím, že tu si! Tak sakra něco řekni! '' snažila jsem se ten hlas nějak naštvat, aby konečně promluvil, ale místo něho jsem zaslechla mamku.

' Zlatíčko, dávej pozor! ' znovu mě varovala.
'' Mami ale proč varuješ mě? Proč mě? Vždyť ten někdo chce Mira! Proč jeho? '' nic jsem nechápala.
' Musiš ho chránit!! Ona není smířená! '
'' Ona? Kdo ona? '' takže ten druhý hlas patří dívce. Ale není smířená? S čím?
' Chce si ho vzít k sobě.. Sem nahoru. Musíš ho chránit. '  řekla a já propadla záchvatu paniky. Moje tělo se třáslo a slzy úplně přestaly téct, kvůli strachu. Byl to instinkt.
'' Chce ho zabít? '' můj hlas se třásl. '' Proč mami, proč??? '' byla jsem hysterická. Křičela jsem co to šlo. Musím vědět, co se děje, abych to mohla zastavit.
' Není smířená... '

'' Miláčik? '' Miro se vzbudil. K sakru, proč zrovna teď?
Zhluboka jsem se nadechla a vydechla, abych se aspoň trochu uklidnila. Nahodila jsem falešný úsměv a šla za Mirkem. Ležel na posteli s úsměvem na rtech a... Obklad na noze! Vždyť on se sklouznul v koupelně?! Nejdřív se pořezal a pak si narazil koleno! Perfektně mi to zapadalo, jako skládačka.
Ale co mám dělat, když nevím, co je ta holka zač a kdy se tu zjeví?
Zahnala jsem tyhle myšlenky pryč a soustředila se na spokojený výraz, aby Miro nic nepoznal.
'' Je ti už lépe? '' rukou jsem pokynula k obvazu a snažila se vytvořit úsměv.
'' Áno, už o veľa. ''
'' Tak to je dobře. '' políbila jsem ho nejdřív na tvář a potom na rty '' Zůstaň tu, za chvilku ti donesu něco k jídlu. '' usmála jsem se a šla do kuchyňky připravit nějaký salát, ale na lince jsem si všimla zmačkaného papírku. Opatrně jsem ho narovnala a zjistila, že to byl ten vzkaz, který jsem předtím našla vedle Mira. Se strachem a nechutí jsem vyběhla na palubu a papírek vyhodila do moře..
Prudce zafoukal vítr a do vlasů se mi zamotal lístek kopretiny. Počkat kopretiny? Kde se tady vzala kopretina?

' Mně se jen tak nezbavíš! ' uslyšela jsem ten druhý dívčí hlas a v ten moment mi to došlo! Lístek kopretiny! To je přece.. Ale vždyť to není možný! Ona přece žije ?!

Nic mě nenapadá

15. srpna 2010 v 0:25 | Sue
Táák, už je dneska =D...

A já napsala jednorázovku pro Nikýýs~ ♥ ... Je úplně jiná než všechny, co jsem doposud četla. Doufám, že se bude aspoň trochu líbit. =))

Objednej si taky jednorázovku - TADY!

Mějte se krásně, Vaše Sue ♥
------------------------------------------------------

Nic mě nenapadá..
autorka: Sue

'' Já opravdu nevím! '' křičela jsem zoufale, ale moc platné mi to nebylo. Dva muži v upnutých zelených uniformách znovu silně udeřili do mého zesláblého těla. Zaskučela jsem bolestí a chtěla se bránit. Nešlo to, nemělo to cenu. Moje tělo bylo vyhladovělé a zesláblé, moje ruce byly svázané železnými řetězi. Nemělo cenu odporovat.
'' Takže vy nevíte, kde se schovává váš otec? '' dva němečtí vojáci s hákovým křížem na uniformách stále opakovali tu stejnou otázku. Není divu, můj otec je velitel armády Sovětského svazu. Stará se o transport plynových zbraní do Německa, kterému to samozřejmě škodí. Plyn je velmi účinná látka, a když nejsou vojáci připraveni, mají smůlu. A to se samozřejmě Hitlerovi nelíbí, protože SSSR tím získává převahu.
Chtějí mého tátu dostat co nejrychleji, a proto mě tu drží, ale můj táta se umí velmi dobře schovat, přece jenom je to důkladně vycvičený voják... A já opravdu nevím, kde je. Chtěl utéct i se mnou, ale měla jsem smůlu, chytily mě.
'' Nevím! Nic mě nenapadá! '' řekla jsem s rozklepaným hlasem. Nemá cenu dělat scény, ještě bych to schytala víc než teď. Znovu jsem chytila silnou ránu, tentokrát do břicha. Bolelo to jako čert. Moje tělo křičelo bolestí, ale já se snažila být ticho. Je to tak lepší.
Silou vůle jsem držela pusu zavřenou, abych nevykřikla. Bolest začala pomalu ustupovat a já zaslechla třetí hlas.
Byl tu třetí voják, zřejmě celou dobu, ale já si ho nevšimla. Podle vlasů jsem poznala, že je to typický němec, ale do očí jsem mu neviděla. Mluvil německy na ty ostatní dva. Nerozumněla jsem jim. Chvíli se vybavovali a pak ten třetí, dlouhovlasý, ukázal na mě, zbylí dva jen pokývaly hlavou a já čekala, co se bude dít..
Ten dlouhovlasý přicházel ke mně a já se začala třást. Jde mě taky uhodit?
Prudce mě chytl za ruku a táhl ven z téhle '' vyslíchací místnosti ''. Tak tomu říkali, ale všichni jsme věděli, že jen na vyslíchání to tu opravdu nesloužilo. Každý, kdo odtamtud ''neodešel'' v černém pytli, měl štěstí.
Blonďák za námi zavřel dveře a trochu povolil sevření na mé ruce. Nechápavě jsem se na něho podívala a přitom zahlédla jeho oči. Ten tady určitě není dobrovolně a určitě tady není dlouho. V očích se mu odrážela bezmoc a strach, beželo v nich nespočet scénářu, které končily smrtí. Právě zde, ve '' vyšetřovací místnosti '' . Litovala jsem ho. Odvážila jsem se a zeptala se, stejně si nemůžu nijak uškodit. Víc už ne..
'' Ty tu nejsi dlouho, že? '' špitla jsem a k mému udivení pouze zakroutil hlavou. Žádná rána, nic.
'' Brzy si zvykneš. '' zašeptala jsem a pokračovala v chůzi. Šli jsme dlouhou chodbou, byla to odporná chodba vedoucí do plynové komory. Blonďáček se zastavil před dveřmi místnosti a s bolestí v očích se na mě podíval.
Letmo jsem se dotkla jeho tváře. Tenhle kluk tady nemá co dělat, vůbec si to nezaslouží.
'' Tak už otevři.. '' pokynula jsem ke dveřím a dívala se na něj. Po tváři mu stekla jedna slza, mně taktéž. Věděla jsem, co mě čeká, ale nechci prožívat každý den takhle. Jsem vyhublá na kost, modřiny po celém těle.. Jsem prakticky mrtvá.
Pomalu otevřel dveře a znovu se na mě podíval.
'' Je mi to ľúto. '' zašeptal a pevně mě objal. Vychutnávala jsem si to, že poslední okamžik před branami do jiného světa byl příjemný. Třeba se tam jednou potkáme..

Jednorázovky na přání =))

14. srpna 2010 v 14:12 | Sue |  x Jednorázovky na přání x
Ahojky všem! ♥♥

Napadlo mě, že budu psát jednorázovky na přání =)).. Stačí, když mi napíšete:

1) Nadpis jednorázovky
2) Hlavní postavy

+ podmínka je → V povídce musí vystupovat Miro Šmajda!! Ostatní postavy/ postavu mi napište =))..

Takže pokud budete chtít, ráda Vám něco napíšu =))...Chtěla bych se sice věnovat Ztracené duši, ale jednorázovky mě baví a taky si vlastně musím pořádně promyslet, jak Ztracenou duši napsat =))..

P.S. Pod tímhle článkem je 4. kapitola! =))...

Mějte s krásně, Vaše Sue ♥♥

Ztracená duše- 4.kapitola

13. srpna 2010 v 23:07 | Sue |  x Ztracená duše x
Ahojky ♥..

Tak tady máte další dílek povídky =)).. Děkuju mockrát za komenty, vždycky mě potěší ♥♥..

Mějte se krásně, Vaše Sue ♥...
------------------------------------------
Ztracená duše
4. kapitola- písmeno A?
autorka: Sue

'' Co to k sakru? Mami!? '' křičela jsem z plných plic, ale odpovědi se mi nedostalo.
Začaly mi stékat slzy. Proč mi nemůže říct, co se tady děje? Jen normálně říct, bez nápověd. Proč? Protože už nežije..Slzy nabraly na intenzitě, ale já je otřela a zhluboka se nadechla. Nemůžu brečet, musím přijít na to, co se děje. A to rychle.
Písmeno A? Co může znamenat písmeno A? Můj mozek pracoval na plné obrátky, ale nemohla jsem si nic vybavit. Ani za nic. Z přemýšlení mě vytrhla nějaká rána. Instiktivně jsem se postavila.

'' Miláčik? '' byl to jen Mirko. Právě nejspíš vylezl ze sprchy a nejspíš jen bouchl dveřmi.
'' Ano? ''  odpověděla jsem a šla z paluby směrem dovnitř. '' Copak se děje Mirko? '' otázala jsem se, když jsem viděla, jak sedí na židli a moc se nehýbá.
'' Zlatko, asi som si spravil niečo s nohou... '' dořekl a v ten moment... Jakoby se mi někdo naboural do hlavy. Já vím, zní to šíleně, ale hlavou mi znova proběhlo ' Dávej pozor na sebe a své okolí. ' a poté se mi před očima zjevilo písmeno A. A pak, najednou, všechno skončilo a já zase vnímala Mira.

'' A kde tě to bolí? '' přešla jsem k němu a starostlivě se na něj zadívala.
'' Ale mám to asi iba naražené.. '' rukou pokynul ke svému kolenu a snažil se o úsměv. Ale já viděla, že ho to bolí. Vstala jsem a z mražáku vyndala led, který jsem dala do pytlíku a celý ho obmotala utěrkou. Utěrku jsem Mirovi položila na koleno jako obklad a pomohla jsem mu do postele. Sedla jsem si vedle něho na postel a zeptala se, co se vlastně stalo.
'' Já ani neviem, asi som v sprche nějako zle stúpil a šmýkol som sa. '' popsal mi celou situaci a mně se zase zmocnil strach. Musí se tady něco dít..
'' Mirko, odpočiň si, brzo ti bude líp. '' pohladila jsem ho po vlasech a vyšla směrem do kuchyně, abych si natočila vodu. Párkrát jsem si lokla a uklidňovala se, že to nic neznamená.
'' Už to bude jenom dobré.. '' pošeptala jsem a opláchla sklenici. A pak jsem uslyšela smích. Přeběhla jsem do ložnice, ale Mirko jen klidně spal. Vždyť to není možný. Přeběhl mi mráz po zádech.

'' Je tu někdo? ''
' A ještě dlouho bude. ' v hlavě se mi ozýval něčí hlas. Nebyla to moje mamka, ale ten hlas mi byl povědomý. Zpanikařila jsem a najednou lehce fouklo. Rychle jsem utíkala z kuchyně pryč. Zastavila jsem až na palubě. Snažila jsem se vydýchat, ale nepomáhlo to. Zkymácela jsem se k zemi a nechala slzy volně stékat, ničeho jiného jsem schopná nebyla. Sklopila jsem zrak a popadlo mě ještě větší zděšení. Na zemi byl pořád ten nůž. Koukala jsem na něj a nevěděla, co dělat.
' Zahoď ho! Rychle! ' tohle už byla mamka. Okamžitě jsem popadla nůž a hodila ho co nejdál do moře.
'' Mami, co se to děje? Je tu ještě někdo jiný? Kdo to na mě mluvil? '' zahltila mě bezmoc, ale taky moře otázek, na které jsem zatím neznala odpověď.
' Miro! ' vykřikl mamčin hlas a ve mně hrklo. ' Běž! ' vykřikla znova a já se rychle rozběhla do ložnice. Bezmoc se změnila v čiré zoufalství, když jsem ho uviděla..

Banánová láska

12. srpna 2010 v 21:06 | Sue
Tak jo =D.. Nakonec jsem napsala jednu jednorázovku, speciálně pro Daily ♥♥.. Ale samozřejmě i pro Vás ostatní ♥..

Je taková zvláštní, ale snad se bude líbit =))..

Papa, Vaše Sue ♥♥...
---------------------------------------------------------

Banánová láska
autorka: Sue

'' Sakra! '' nadávala jsem, protože jsem málem zaspala! Dnes je pondělí. To znamená, že je můj den D. Rychle jsem vstala z postele a naházela na sebe oblečení, které jsem včera poctivě chystala. Navlékla jsem na sebe riflové kraťásky a kostičkovanou černo-červeno-bílou košili. Na bokách jsem ji stáhla černým širokým páskem a sprintovala do koupelny, kde jsem chvíli věnovala žehlení svých blond vlasů a malování očí. Naštěstí mi to netrvalo moc dlouho, protože vlasy zůstaly celkem rovné od včera a pár tahů řasenkou už nezabere moc času..
Obula jsem černé baleríny a popadla černou kabelku. Prudce jsem vyběhla na ulici a mířila směrem k mému cíli. Když jsem  ho spatřila, oddechla jsem si.. Stihla jsem to.

Vešla jsem do malého obchůdku s potravinami a rovnou si to mířila k banánům. Samozřejmě, byla to ''náhoda''.
Stála jsem naproti němu a vybírala banány. Občas jsem se na něj krátce podívala, tak, aby si toho všiml. Zabralo to, všiml si a moje pohledy oplácel svým rozkošným úsměvem.
Teď už jsem si byla jistá, že bude můj... Prohrabávala jsem se banány a letmo se dotkla jeho ruky.

'' Ou, promiň. '' podívala jsem se na něj a kousla se do rtu. To taky zaručeně zabírá. Teď řekne něco ve smyslu ' Nic se neděje. ' a usměje. V ten moment je to jasné.
'' Nič sa nestalo. '' usmál se. A je to! V duchu jsem si poskočila a vyndala nějaké banány a mířila ke kase, abych byla venku z obchodu první.
Vešla jsem ven, rozepla si jeden knoflíček, aby byl můj výstřih větší a čekala kousek od východu. Ze dvou banánů, které jsem koupila, jsem jeden uložila do kabelky a druhý jsem pomalu oloupala. Párkrát jsem si kousla a čekala, až blonďáček vyjde ven. Když jsem viděla, že se otevírají dveře, zrychlila jsem krok a vyšla přímo před něj. Aby do mě 'nechtěně' vrazil, když zavíral dveře. Nakousaný banán jsem ,samozřejmě 'náhodou', nasměrovala přímo do svého výstřihu.

'' Ježiš, prepáč, som to ale nemehlo! '' omlouval se a přesně v ten moment, kdy jeho pohled vklouzl do mého výstřihu, vyndala jsem banán.
'' To je moje chyba. '' usmála jsem se a banán, který jsem držela v ruce jsem vyhodila. Ale ne jen tak obyčejně. Všechno jsem měla dokonale promyšlené, protože vím, že každé pondělí dělá přesně to samé - kupuje banány. Takže jsem se naklonila ke koši, který stál vedle jeho pravé nohy a samozřejmě, co se nestalo. Další náhoda. Svým ramenem jsem se otřela o jeho rozkrok. To víte, tenhle předklon mám už nacvičený..Dlouho jsem ho vymýšlela, ale nakonec se povedlo..
Cítila jsem, že jeho tělo na mě reaguje a to mě potěšilo...

Pomalu jsem se narovnala, abych stála přímo naproti němu a začala si upravovat výstřih. Miro jen stál a nevěděl, co říct. Říct nebo dělat?
Ještě potřebuje vyhecovat...

'' Prosím tě, nemám to někde špinavé? '' rukou jsem ukázala na své poprsí a pobaveně sledovala jeho šokovaný výraz.
'' My.. myslím, že nie. '' vykoktal ze sebe a já se rozhodla, že dál týrat už ho nebudu. Vší silou jsem ho přirazila ke zdi a začala ho zuřivě líbat. Byl zaskočený, ale jeho rozkrok mi říkal, že není proti. Jeho ruce jsem si položila na boky a potom už neváhal. Mé polibky začal vášnivě oplácet a já se mezitím přesunula k jeho ušnímu lalůčku. Lehce jsem ho skousla a pošeptala.
'' Adriana. '' usmál se a udělal to samé.
'' Miro. '' znovu se vrátil k polibkům, ale přesunul se níž.. Na krk. Nejraději bych po něm skočila rovnou, ale na ulici opravdu ne.
Chytla jsem ho za košili a táhla k parku naproti této ulici. Vběhla jsem na místo, které bylo ohraničené keři a povalila ho do trávy.

'' Divoška. '' skousl se do rtu a já z něho prostě servala oblečení. Tak moc a tak dlouho ho chci. Miro se ani nezdržoval s mojí košilí. Jen vysvlékl moje kraťasy a rukou mě začal dráždit. Vzdychala jsem čím dál víc. Chci ho! Rukou jsem zajela do jeho rozkroku a pohladila ho po celé délce. Mirko zaťal pěsti a já věděla, že nemůže.. Jako já.
'' Miro! '' zaúpěla jsem a on pochopil. Prudce do mě vnikl a přirážel čím dál víc. Jazykem putoval po mých ňadrech a já pociťovala stále silnější rozkoš. Po chvíli začal Miro zaklánět hlavu a přírazy byly ještě intenzivnější. Z mých úst vycházely pořád větší steny až došlo na ten největší. Prohla jsem se v zádech a užívala si to. Stejně jako Miro..

Po chvíli jsme se oblékli a vyšli z parku.
'' Takže Adriana, že? '' usmál se a já jen pokývala hlavou na souhlas..

Dnešní den.. =))

12. srpna 2010 v 19:19 | Sue |  x Novinky x
Ahojky zlatíčka moje! ♥♥

Ták jsem se konečně dostala k pc =).. Ani nevím jakto, ale poslední dobou mám hrozně frmol =D... Na to, jak byly prázky klidný.. A samozřejmě, když znovu rozjedu blog, tak se najednou děje takovejch věcí.. No, zákon schválnosti prostě =DD...

Dneska nejspíš povídka nebude, ale do konce tohohle týdne by určitě být měla =)).. Nechci nic slibovat, ale snad bude =))...

Tak místo povídky dnes přidávám video, které už určitě všechny Šmajděnky (Rosemaidky) viděly =)).



Ale mně by zajímalo, která scéna Vás v něm nejvíce zaujala.. Já nevím, rozesmála, překvapila.. Prostě nějakým způsobem dostala =D...

Mezi mé oblíbené patří závěrečné '' Těšte sa! ''.. Mirko je tam neodolatelný ♥♥...Ale taky mě dokonale rozesmálo, když se Roman otázal '' Co je to neřest? '' =DD.. Celé video se mi ale moc líbí ♥♥.. =))

Zdroj videa : moje milované zlatíčko Daily ♥

Mějte se krásně, Vaše Sue =))

Ztracená duše- 3.kapitola

11. srpna 2010 v 21:00 | Sue |  x Ztracená duše x
Ahojky! ♥♥

Tak tady máte další, přednastavený dílek =)).. Doufám, že se bude líbit a opravdu moc děkuju za komentáře. Moc si jich vážím ♥♥

Vaše Sue =))
-------------------------------------------------------------
Ztracená duše
3. kapitola - Nůž?!
autorka: Sue

'' Ale miláčik, veď som sa iba porezal do prstu. To nič nieje, nemusela si ten nož zahadzovať. '' usmál se.
'' Já vím, promiň. Asi všechno jenom zveličuju. '' povzdechla jsem si.
'' Zlatko, čo sa děje? '' chytil mě za ruce a koukal na mě se starostlivým pohledem. Cítila jsem, jak se mi zase lesknou oči.
'' Mirko.. Já... Jen se o tebe bojím. Přišla jsem už o mamku a o tebe nikdy přijít nechci. '' přešel ke mně ještě blíž a utřel mi slzy, které se už nedaly zadržet.
'' Zuzanka neplač. '' zašeptal a já dělala všechno pro to, aby se další slzy už nedraly na povrch.
'' A teraz ma dobre počúvaj. '' zadíval se mi pozorně do očí a ruce mi zlehka položil na tváře. '' Nikdy ťa neopustím, nikdy ma neztratíš, vždy buďeme spolu. To ti sľubujem. '' pořád se na mě upřeně díval a já se úplně uklidnila. Jeho pohled byl plný lásky a něhy. Věřila jsem mu.
'' Dobře. '' špitla jsem a dlouze ho políbila na jeho hebké rty. V ten moment pro mě nic jiného neexistovalo. Jen on a já.

'' Miláčik, potrebuješ si oddychnúť a vyčistiť si hlavu. ''
'' To máš naprostou pravdu. '' naposledy jsem ho políbila na rty a pak se od něj odtrhla. '' Ale nechci být bez tebe. '' dodala jsem a Mirko se usmál.
'' Choď si obliecť plavky. '' řekl a já se na něj nechápavě koukla.
'' Chceš se jít koupat hned takhle po ránu? '' divila jsem se.
'' No a? Aspoň sa trocha odreagujeme. '' mrknul na mě a já se odešla převléknout.

***

Na jachtu jsme se vrátili až pozdě večer. Nejdřív jsme se dlouho koupali v moři. Bylo teploučké, ale zároveň osvěžující a příjemně se v něm relaxovalo.
Později jsme se šli projít po pevnině a Mirko mi ukázal městečko, které se rozléhalo po celém nábřeží. V jedné restauraci jsme se najedli a já jsem se poprvé po dlouhé době zase upřímně smála. V jeho přítomnosti a v obležení tohohle nádherné prostředí jsem úplně zapomněla na všechno ostatní...

S dobrou náladou jsem vylezla až na palubu lodi a Mirko mě následoval. Šli jsme ruka v ruce až na okraj paluby, abychom si vychutnali ten výhled na noční městečko, ale v tom jsem zkameněla. Stála jsem jako opařená s pohledem upřeným na podlahu..
Vyděšeně jsem zvedla nůž a podívala se na Mira.
'' Miro, přísahám, že jsem ten nůž zahodila do vody!'' srdce mi bušilo jako zplašené. '' Viděla jsem, jak spadl do vody! '' byla jsem vyděšená k smrti.
'' Zlatko kľud, možno si ho len zle hodila. '' objal mě. '' Veď ty sa celá traseš! '' jen jsem pokrčila rameny a snažila se uklidnit v jeho náruči. '' Kľud, nič sa neděje miláčik. '' konejšil mě. Po chvíli jsem se od něho odtrhla.
'' Mirko jsem v pořádku. '' usmála jsem se. Nemohla jsem mu přece říct o tom hlasu mamky, prostě ne. '' Klidně běž do té sprchy, jak si chtěl. '' pokynula jsem směrem dovnitř.
'' Si si istá? '' tázavě se na mě podíval, jestli nemá zůstat.
'' Ano, jen běž. '' snažila jsem se vyčarovat ten největší úsměv, jaký jsem uměla a Mirko odešel do sprchy.

Můj pohled opět sklouznul na nůž, který jsem svírala v rukou. Byla jsem si jistá, že ráno spadl do vody. Stoprocentně. Ale jak je možné, že je tady? Buď jsem se dočista zbláznila nebo se tady děje něco, co absolutně nechápu.
'' Asi jsem blázen.. '' zašeptala jsem si sama pro sebe a potřepala hlavou.
' Nejsi blázen zlatíčko. ' už je to tady zase! Musela jsem se chytnout stožáru, abych neupadla. Vyděsilo mě to, srdce mi tlouklo zase rychleji než obvykle.
'' Mami! Co se tady k sakru děje? '' vyjekla jsem zoufale a svezla se na podlahu. Ještě stále s nožem v ruce.
' Nelekni se...' pronesl její hlas a pak se stalo něco neuvěřitelného. Musela jsem si párkrát promnout oči, abych tomu uvěřila. Nůž, který jsem svírala v rukou se najednou vznášel ve vzduchu. Po chvíli se přemístil k nějakému malému dřívku, které leželo u mě a vyřezal do něj písmenko A.
' Dávej pozor dcerunko! ' její hlas mě znovu varoval. Ale před čím?
 Nebyla jsem schopná ničeho. Seděla jsem jako opařená a sledovala nůž, který už teďka nehybně ležel na zemi.